Věcná část > Vyhlašování stupňů povodňové aktivity

Vyhlašování SPA podle hlásných profilů

Stupně povodňové aktivity vyhlašují povodňové orgány většinou na základě dosažení směrodatných limitů, vyjádřených vodními stavy v hlásném profilu nebo výjimečně průtoky. Tyto směrodatné limity platí pro určitý úsek vodního toku (povodňový úsek), ke kterému je hlásný profil přiřazen. Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování SPA jsou stanoveny povodňovými orgány a jsou obsažené v povodňových plánech. Na základě obdržených dat z hlásných profilů nebo informací od ČHMÚ nebo KOPIS, nastává 1. SPA nebo je vyhlášen 2. nebo 3. SPA. O tomto informuje povodňový orgán Olomouckého kraje příslušné subjekty podle povodňového plánu.

Vyhlašování SPA podle dešťových srážek

Vyhlašování na malých povodích bez hlásných profilů je možné na základě orientačního měření srážek a nasycenosti povodí. Týká se to zejména povodí malých toků a horních částí povodí v horských oblastech s krátkou dobou koncentrace povodně, kdy čas uplynulý mezi příčinnými srážkami a průtokovou odezvou je několik desítek minut nebo 1 až 2 hodiny.

Přibližný odhad odezvy povodí na spadlé srážky je možný pouze pro dešťové srážky v letním a podzimním období (při srážkách do sněhu nebo na zamrzlou půdu tyto limity neplatí). Za intenzivní srážky způsobující přívalové povodně lze v našich podmínkách velmi zhruba považovat množství 30 mm/hod, 45 mm/2 hod, 55 mm/3 hod a 60 mm/4 hod. Důležitou roli hrají charakteristiky povodí, tj. jeho velikost, tvar, nadmořská výška, sklonitost, druh a propustnost půd, vývoj říční sítě a jeho okamžitý stav, zejména vegetační pokryv a nasycenost povodí. Tu ovlivňují jednak předcházející srážky a způsob jejich odvedení, ale i teplota vzduchu ovlivňující v letních měsících značnou měrou výpar. Důležité také je, jak velká část povodí byla srážkami zasažena, případně, jestli srážky postupovaly po proudu nebo proti proudu hlavního recipientu. Na velikosti kulminačního průtoku se značnou měrou podílí také intenzita srážky.

Nasycenost povodí:

povodí nenasycené – v posledních 10 dnech nebyly velké srážky (orientačně ne více než 5 mm za den)

povodí nasycené – větší srážky v posledním období (např. 50 mm a více srážek za posledních 10 dní)

Vyhlašování SPA podle ledových jevů

Příchodem větších celodenních mrazů toky s malou rychlostí vody zamrznou a v tocích s větším sklonem dna a rychlostí vody se začne tvořit vnitrovodní led a následně ledová kaše nebo dnový led. Toky, které rychle zamrznou, nepředstavují v období mrazů nebezpečí. Nebezpečí ledových povodní je na tocích, které nezamrzají souvislým ledovým pokryvem a ve kterých se vyskytuje dnový led nebo chod ledové kaše.

Na počátku období větších celodenních mrazů je velká produkce ledové kaše, množství ledu v korytě poměrně rychle narůstá, protože je velký rozsah volné hladiny. S rozvojem břehového ledu a ledového pokryvu produkce ledu klesá a většinou po 10–14 dnech celodenních mrazů nastává ustálený stav. Tok z velké části zamrzne a led již téměř neroste a ledové poměry zůstávají většinou nezměněné až do doby oblevy. To platí o tocích s chodem ledové kaše. U toků s režimem dnového ledu toto neplatí a led v korytě většinou roste celé mrazové období.

S příchodem větších celodenních mrazů provádí správce toku prohlídky toku. Při prohlídkách toku věnuje pozornost především místům, kde se v minulosti vytvořily ledové nápěchy. Informuje místně příslušný povodňový orgán o vzniklé situaci a navrhuje vyhlášení stupňů povodňové aktivity.

1. SPA – bdělost nastává při zjištění chodu ledové kaše.

2. SPA – pohotovost se vyhlašuje při zaznamenání tvorby většího ledového nápěchu, u kterého je předpoklad, že může způsobit vybřežení vody a škody.

3. SPA – ohrožení se vyhlašuje, pokud vytvořený ledový nápěch způsobuje zatopení a vznik větších škod.

U balvanitých toků, které nezamrzají, ale tvoří se v nich intenzivně dnový led, je nutné věnovat pozornost růstu dnového ledu a hodnotit nebezpečí možného náhlého odchodu ledu doprovázeného velkou vlnou vody a ledu. Ke vzniku takové vlny je nutná větší tloušťka dnového ledu. Její nebezpečná velikost závisí na místních poměrech. Někdy může postačit tloušťka jen 10 cm.

1. SPA – bdělost nastává při prvním zjištění růstu dnového ledu.

2. SPA – pohotovost se vyhlašuje v době, kdy tloušťka dnového ledu dosáhne nebezpečné hodnoty (podle individuálního posouzení správce vodního toku).

3. SPA – ohrožení se vyhlašuje, pokud bezprostřední nebezpečí chodu vlny vody a ledu korytem představuje ohrožení životů v území podél toku. V takovém případě by měl být vyhlášen zákaz vstupu do ohroženého území.